Hlíva ušatá Pleurocybella porrigens
jedovatá
Je čistě bílá, tenkomasá a roste na jehličnatém dřevě; v Japonsku byla v roce 2004 dávána do souvislosti se smrtelnými otravami.
Zobrazit na mapěSarcomyxa serotina (Pers.) V.Papp · Omphalotaceae
Kde roste právě teď? Otevři mapu Houbařské upozornění pro tento druh Jak funguje houbařské upozornění

Sarcomyxa serotina je lasturovitá hlíva se žlutavým třeněm a olivově zeleným kloboukem. Je houževnatá a nejedlá.
Je houževnatá a nejedlá a podobá se hlívě ústřičné.

Je čistě bílá, tenkomasá a roste na jehličnatém dřevě; v Japonsku byla v roce 2004 dávána do souvislosti se smrtelnými otravami.
Zobrazit na mapě
Voní příjemně houbově a chutná mírně, její výtrusný prach je bílý až bledě lilášedý. Sarcomyxa serotina má naproti tomu olivově zelený klobouk, nažloutlé lupeny a žlutý třeň.
Zobrazit na mapě
Je světlejší, bez modrých odstínů, tenkomasější a objevuje se bez mrazů.
Zobrazit na mapě| Sarcomyxa serotina | Hlíva ušatá | Hlíva ústřičná | Hlíva plicní | |
|---|---|---|---|---|
| Klobouk | 3 až 8 cm široký, lasturovitý | 2 až 7 cm, ouškovitý až vějířovitý, čistě bílý | 5 až 20 cm, lasturovitý až jazykovitý, šedý až modrošedý | 4 až 12 cm, lasturovitý, světle šedohnědý až krémový |
| Spodní strana | lupeny nažloutlé, sbíhají po třeni | lupeny bílé, husté, sbíhavé | lupeny bílé až šedobílé, hluboko sbíhavé | lupeny bílé až krémové, sbíhavé |
| Třeň | bokem, nažloutlý | chybí nebo krátký, bokem | krátký, bokem, často chybí | krátký, bokem, nebo chybí |
| Dužnina | světlá, houževnatá i po uvaření | bílá, tenká, měkká | bílá, pevná, nemění barvu | bílá, tenkomasá |
| Jedlost | Nejedlá | jedovatá | jedlá | jedlá |
Pařezy a ležící kmeny. Od nížin po hory.
Mrtvé listnaté dřevo, například buk, dub, jilm.
možná dobrá hlavní sezona
Pozdní podzim na listnatém dřevě.
Pro tento druh zatím nejsou nálezy podle regionů. Stránky zemí vedou ke všem regionům s denní předpovědí.
Toxikologické středisko:
Tísňové volání: 112 · 155
Mykologická poradna: Česká mykologická společnost: Ústřední houbařská poradna. Ústřední houbařská poradna České mykologické společnosti v Praze, také online (online určení je pouze orientační).
Houževnatá, bez kulinářské hodnoty.
Nezaměňuj ji s jedlou hlívou ústřičnou.
Ne, Sarcomyxa serotina je nejedlá. Je houževnatá a nejedlá a podobá se hlívě ústřičné.
Sarcomyxa serotina roste od září do prosince, na pozdním podzimu, na mrtvém listnatém dřevě, například na buku, dubu a jilmu, na pařezech a ležících kmenech.
Lze ji zaměnit s hlívou ústřičnou, hlívou ušatou a hlívou plicní. Hlíva ústřičná voní příjemně houbově, chutná mírně a má bílý až bledě lilášedý výtrusný prach, kdežto Sarcomyxa serotina má olivově zelený klobouk, nažloutlé lupeny a žlutý třeň. Hlíva ušatá je čistě bílá, tenkomasá a roste na jehličnatém dřevě, v Japonsku byla v roce 2004 dávána do souvislosti se smrtelnými otravami. Hlíva plicní je světlejší, nemá modré odstíny, je tenkomasější a objevuje se bez mrazů.
Výtrusný prach je bílý. Klobouk je 3 až 8 cm široký, lasturovitý, olivově zelený až hnědý, za vlhka šupinatý.
Nenahrazuje osobní kontrolu nálezů odborníkem. Bez záruky správnosti. Aktualizováno: 17.10.2026.